Horská služba v Krkonoších

Horská služba má v Krkonoších několik kontaktních míst, centrála se nachází ve Špindlerově Mlýně kam se dovoláte ve dne i v noci.

Volat můžete ne telefon +420 1210   nebo  +420 602 448 338.

Kontaktní místo oblasti	telefonní kontakt
stanice HS Harrachov	481 529 449	602 448 334
stanice HS Luční bouda	499 736 219	739 205 391
stanice HS Pec pod Sněžkou	499 896 233	602 448 444
stanice HS Rokytnice n. Jiz.	481 523 781	602 167 470
stanice HS Strážné	499 434 177	720 470 276
stanice HS Špindlerův Mlýn	499 433 230	499 433 239
		602 448 338
Kontaktní místo oblasti	telefonní kontakt
Pouze v zimním období
stanice HS Benecko	725 838 762
stanice HS Černý Důl	721 488 470
stanice HS Janské Lázně	499 895 151	606 157 936
stanice HS Pomezní boudy	499 891 233	606 157 935
stanice HS Rokyt.- Studenov	481 523 781	602 167 470
stanice HS Velká Úpa	607 120 045
stanice HS Vítkovice v Krk.	720 486 037
stanice HS Žacléř	721 031 928

 

Poslání Horské služby

Horská služba ČR je součástí Integrovaného záchranného systému ČR. Její  činnost je specifická  pro náročnost, která je daná prací v horském terénu.

K základním činnostem HS patří především zajištění první pomoci a transportu zraněných, organizace a provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu a lavinách, to vše i za  pomocí psů kynologické brigády. HS provádí hlídkovou činnost na hřebenech.

Dále instaluje a udržuje informační a výstražná zařízení, provozuje záchranné a ohlašovací stanice HS, podílí se na monitoringu počasí. Všem návštěvníkům hor poskytuje informace o povětrnostních a sněhových podmínkách, stejně tak o lavinách a aktuální lavinové situaci.

Při zajišťování podmínek pro bezpečný pohyb veřejnosti  na horách spolupracuje s orgány veřejné správy, ochrany přírody a životního prostředí i s ostatními záchrannými organizacemi z ČR i ze zahraničí.

 Historie Horské služby

Během postupného pronikání člověka do horských údolí si příroda často vyžádala oběti, především v řadách zbloudilých lovců nebo hledačů drahých kovů. Nevyzpytatelné změny počasí komplikovali už tak těžký život přibývajícím obyvatelům horských bud, ze kterých se s nárůstem horského turismu začali stávat horští průvodci a znalci tamního prostředí.

Roku 1850 byla založena koncesovaná služba průvodců a nosičů, jejíž členové museli mít znalosti první pomoci. O deset později proběhla v Krkonoších první organizovaná záchranná akce. O třináct let později, během lyžařských Velikonočních březnových závodů 24. března 1913 zahynuli Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který Hančovi poskytl ve sněhové bouři část svého oblečení s vědomým nasazením svého života. Proto byl 24. březen stanoven jako Den Horské služby České Republiky.

Po roce 1918 došlo k lyžařskému boomu v českých horách, s tím však rapidně stoupal i počet nehod. K těm původně vyráželi lékaři proškolení hasiči, k těm se přidávali členové spolků zimních spolků – úctyhodné vlastní nasazení kalilo jen nejednotné vedení. Roku 1934 vzniklo v Krkonoších šest oddílů samostatného záchranářského sboru a v květnu následujícího roku vznikla organizace Horské služby v Krkonoších, které velel okresní hejtman ve Vrchlabí, který měl pod sebou pět ustanovených stanic HS. Druhá světová válka znamenala oficiální rozpuštění HS, jejíž pracovníci však pokračovali ve své práci i během okupace.

Roku 1945 je obnovena Horská záchranná služba v Krkonoších, v následujících letech vznikají spolky záchranářů i v Jeseníkách, Šumavě, Orlických horách, Beskydech, Jizerských a Krušných horách. Aktiv dobrovolníků HZS požádal o zařazení do Státního výborů pro tělesnou výchovu a sport, následně byly schváleny stanovy HZS (později přechází pod Československý svaz tělesné výchovy).

Československé záchranné organizace, tedy Horská záchranná služba a Tatranská horská služba, se sjednocují roku 1954 – poté nastává velký rozvoj záchranné služby, spojený se zlepšováním vybavení, rozšíření zdravotnického materiálu a pomůcek pro preventivní aktivity. Vzhledem k rozvojové mezinárodní spolupráci horských služeb, především s partnery v alpských zemích, je zavedeno mezinárodní značení lyžařských cest, jsou rozšiřovány radiostanice a SOS telefony, modernizují se domy HZS a od roku 1967 jsou k dispozici sněžné skútry – postupně se Horská služba stává jednou z nejlépe vybavených ve východní Evropě.

Mezinárodní federace záchranných služeb IKAR přijala HS ČSSR do svých řad roku 1967, 1975 přijímá HS nový status, který je nahrazen až roku 1986. V Československé federativní republice je zavedeno Sdružení horských služeb ČR, které ponechalo jednotlivým oblastem vlastní právní subjektivitu. Roku 2001 vznikl jednotný právní subjekt občanského sdružení Horská služba České republiky. O tři roky později je HS zastřešena ministerstvem pro místní rozvoj a 2005 vzniká obecně prospěšná společnost – Horská služba ČR, o.p.s. s odpovědností za činnost HS v ČR.