Pokud se vydáte na výlet do Vrchlabí, máte možnost spatřit četné památky tohoto malebného podhorského města. V centru města se nachází zámek, který nechal roku 1546 postavit Kryštof Gendorf z Gendorfu. Dominantní stavba je postavena v renesančním slohu (podle schématu italského kastelu) a patří k prvním stavbám svého druhu v Čechách. Vzhledem k tomu, že zámek aktuálně slouží jako sídlo městského úřadu, mohou návštěvníci vidět pouze zmíněnou vstupní halu s obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů (v letech 1665, 1693, 1701 a 1726).
V okolí zámku se rozkládá zámecký park, který byl z původní okrasné zahrady přeměněn do přírodního parku v romantickém stylu. Od roku 1964 je celý pozemek pod správou KRNAP, jehož pracovníci areál udržují a nainstalovali naučné popisky k tamním stromům.
Ze zámeckého parku vede (bohužel uzavřený) dřevěný most k novogotické Morzinské hrobce. Ta byla zbudována hraběnkou Luisou Černínovou-Morzinovou v letech 1887 – 1890. Nad samotnou hrobkou je postavena kaple, kterou po druhé světové válce užívá jako modlitebnu československá husitská církev.
Jakmile se pokocháte krásami kolem zámku, můžete spatřit i nedaleko stojící barokní augistiánský klášter, založený roku 1705 Maxmiliánem z Morzinů. Architektem celého objektu byl Matyáš Auer. Součástí klášterních prostor je kostel zasvěcený sv. Augustinovi, zde se v dnešní době konají četné hudební koncerty. Většinu klášterních prostor využívá Krkonošské muzeum pro své expozice týkající se života v Krkonoších a jejich geologického vývoje.
Na nedalekém náměstí Míru pak stojí novogotický kostel Sv. Vavřince, stojící na místě původního gotického kostela ze 14. století. Nový kostel byl postaven roku 1889 Vrchlabským stavitelem Eduardem Zirmem, v trojlodním chrámu můžeme vidět majestátní oltář, umělecky povedenou křížovou cestu a varhany bratří Riegrů z roku 1889.
Vedle kostela se tyčí mariánský morový sloup, který je kopií původního sloupu z roku 1696, vystavěného Janem Rudolfem z Morzinu, jako dík za ochranu před morem. Původně sloup obklopovaly sochy čtyř světců ( Sv. Šebestiána, Sv. Rocha, Sv. Rozálie a Sv. Jana Nepomuckého), ale dochovali se pouze sochy Sv. Šebastiána a Sv. Rocha, které jsou nyní v depozitáři Vrchlabského muzea. Vedle kostela a morového smlouvu najdeme také barokní děkanství, dostavěné roku 1740.
Na zmíněném náměstí Míru se u sebe choulí taktéž historické domky č. p. 222, 223 a 224. Ty patří mezi nejstarší dochované stavby (zřejmě z roku 1623), které byly rekonstruovány v letech 1976-1981 a jsou dokladem tradiční architektury podhorských měst. V současné době jsou tmaní prostory využity jako informační centrum KRNAPu a expozice Krkonošského muzea.
Jedním z nejstarších vrchlabských domů je bezesporu Dům se sedmi štíty (zvaný éž Dům u sedmi lomenic), ležící při břehu Labe u komplexu hotelu Gendorf (Evropské náměstí). Architektonicky zvláštní pojetí domu je dáno potřebou maximálně využít jeho prostory, celá budova se podobá vesnické chalupě přizpůsobené městskému prostředí. Dlouhou dobu patřil dům rodině ševce Schreiera, dnes je zde příjemná kavárna.
Pokud se vydáme po červené turistické značce z centra města na autobusové nebo vlakové nádraží, přejdeme Labe po starém mostu, který je tamní významnou technickou památkou. Jeho současná podoba je z roku 1856, po povodni 1897 byla k mostu přenesena socha Sv. Jana Nepomuckého z roku 1709, přesto byl most vážně poškozen povodní z roku 1997 a rekonstruován až v roce 2006.
Pokud se vydáme zpět do Hořejšího Vrchlabí, můžeme za odbočkou na Benecko spatřit starou kovárnu se zvoničkou. Ta je cennou architektonickou památkou, protože je dokladem tradiční krkonošské architektury, kovárna sloužila ještě za první republiky. Kaplička je zasvěcena Sv. Janu Nepomuckému.